desperate

9. června 2018 v 1:00 | Cerity
Taky jste jako děti chtěli být co nejrychleji dospělí?
Taky jste stejně jako já zavírali večer před spaním oči a říkali jste si "Za deset let, což je celý můj život, mi už bude 20, budu dospělá, nikdo mi nebude moct poroučet a budu svým pánem, budu moct pít a kouřit, zůstavat dlouho vzhůru a tak vůbec." ?
Taky jste překvapeni z toho, jak děsivě rychle to uteklo a další dekáda je za vámi?

Taky jste z toho zoufalí?

Já ano.

Piju. Hodně.
Kouřím. Středně.
Někdy i trávu. Dost na to, aby mi to někdo předhazoval.

Taky si přejete někdy zavřít oči, a jen na chvíli, na jeden den, nebo alespoň jednu hodinu byste se chtěli vrátit do toho krásného období, kdy jste řešili jenom žabomyší hádky se spolužačkami a doma se staršími sourozenci?

Sakra, jak moc bych si přála alespoň na chvíli vrátit čas a neřešit co bude dál s mým životem.
Všechno bylo tak jasné. Na dalších 8-10 let jsem měla jasně narýsovanou budoucnost.

Udělat první stupeň základky, udělat druhý stupeň základky, podat si přihlášku na školu, kam byste vlastně o 10 let později ani nešli, prostě jdete někam jen ať máte maturitu, s čímž souvisí další bod- prolézt středí, udělat maturitu a dál? Se uvidí.
Chvíli si užívat života, najít si práci, bydlení, možná nějakého partnera, nebo nového koníčka...

Ale nic z toho nepříjde. Teda... Doděláte střední, kterou úspěšně zakončíte maturitní zkouškou. Ale to je tak všechno. Potom se rok, nebo dva, někdy i tři jen tak plácáte odnikud nikam a je vám strašně smutno. Jste prázdní. Jste sami. Máte kolem sebe spoustu lidí, spoustu známých a kamarádů, možná jednoho nebo dva pravé přátele, ale stejně jste strašně sami. Tam uvnitř.

Strašně moc bych si přála dneska zavřít oči a přenést se do roku 2008. Nebo aspoň 2010, to je jedno... Prostě do doby, kdy jsem ještě nebyla dospělá.

Taky jste jako děti chtěli být co nejrychleji dospělí?
Taky jste jako dospělí někdy chtěli být zase děti?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 petralibrary petralibrary | Web | 24. června 2018 v 9:57 | Reagovat

ano, přála jsem si být dospělá.. ale rozhodně jsem si nikdy nepřála kouřit, nebo pít. přála jsem si být dospělá z důvodu mého táty. nezvládala jsem to už jako psychicky malá. prostě to byl cholerik neustále křičící a agresivní. a pak jako by se mu to vše vrátilo a dostal rakovinu. a já si přála, aby se to nestalo.. najednou. no a pak byl pryč. a já litovala kdykoliv toho, co jsem řekla, že ho nechci. ano, mám se teď dobře a možná i lépe.. ale stálo mi to za to? ne..

2 cerity cerity | 19. července 2018 v 17:18 | Reagovat

[1]: Takže jako co ? chtěla jsi být dospělá, protože sis myslela, že dospělí ignorují agresivní a řvoucí kretény?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama